better

25. června 2009 v 12:00 | Angel Brinys |  everyday
life is better than before.. :) věci se trošku uklidnily, což jsem ráda, v pořádku ale všechno úplně není a asi ani nebude. ale mně to v tuhle chvíli opravdu nevadí, protože jsem ráda, že už se NIKDO nijak zvlášť moc netrápí.
obávala jsem se, jak se ke mně bude chovat, až se uvidíme potom, co mi to všechno řekl. nechtěla jsem se dát. nasadila jsem úsměv a se všema si povídala, i s ním, tudíž bych řekla, že i on byl potom v klidu, když jsem byla v pohodovým rozpoložení já. šli jsme do kina. film byl strašně dlouhej a já chvíli co chvíli myslela na jeho přítomnost vedle mě, zvlášť mě ubíjely milostný scény, kdy jsem si říkala, jak ho to musí brát.. bylo vidět jak by chtěl se mě aspoň nějak dotknout, bej mi blíž.. ale nedalo se. naprosto ho chápu. to samý jsem totiž měla já, hlavně potom venku, když ostatní odjeli domů a my jsme se šli projít po Praze. musela jsem silou vůle ignorovat to, co bych jinak dělala, kdybych mohla. jenže jsem ho nechtěla trápit a tak jsem nedělala nic. chodili jsme vedle sebe a kecai, smáli se a bylo všechno docela ok. na tu romantickou atmosféru večerní Prahy to bylo až moc bez emocí.. škoda. škoda že jsme museli jet domů už po půlnoci.. vydržela bych tam i do rána. sice trochu pršelo, ale nebyla zima a unavená jsem nebyla. snad příště..
nejhorší je, že i když nedělám úplně správně, mně to tak vůbec nepřijde a i kdybych se včera nebo jindy nebránila a nechala všemu volnej průběh, nepřipadalo by mi to ani trochu blbý..jako bych snad ani s nikým nechodila. je to chyba a velká. ale mě to prostě tímto směrem táhne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Infary Infary | Web | 25. června 2009 v 20:10 | Reagovat

V našem vztahu byla také krize. A málem jsme se rozešli. Ale nějak se to zachránilo, hlavně já chtěla. On nevěděl co ke mě cítí, nebyl si jistej jestli mě miluje a teď jsem šťastná když mi to říká. Někde jsem slyšela, že vztah k druhému roku je nejkritičtější. A u nás to tak bylo a vydím že nejen u nás. Pokus se to nějak překonat. Né to vrátit, ale začít nově a přitom pokračovat. Zvládneš to :-*

2 Infary Infary | Web | 25. června 2009 v 20:22 | Reagovat

aha, výšky se taky bojím, ale ta náš vztah čeká za tři roky. Bojím se toho strašně moc, ale mám samozřejmě i tu variantu, že už spolu být nemusíme. Je to těžké hlavně o důvěře, nevídat se a známe to.. povzbuzení, pohlazení, obejmutí, sex.. to všechno hrozně chybí a tam je plno holek, taky plno kluků. Myslím že tohle moc vztahů nepřežije. Je to na tobě. Máš prázdniny na rozmyšlenou. A také jaký názor má na to ON? Když jede studovat pryč..

3 r u b y * r u b y * | Web | 25. června 2009 v 21:04 | Reagovat

asi nevím kdo jsi, ale tušení mám, takže můžu jenom doufat že jsi to ty.. :)

4 r u b y * r u b y * | Web | 25. června 2009 v 21:26 | Reagovat

Trefa! ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.